Byla jsem ale mile překvapena. Film mohu každému jen doporučit. Je svižně natočený, je vtipný a je spravedlivý. Mladí konzervativci se nemusí vůbec na paní režisérku (vlastně slečnu) zlobit. Ani mladí komunisté nemusí být naštvaní. Absolutně se s nimi sice neshoduji, ale film ukazuje, že nejsou zlí, jen velmi, velmi naivní. Cítila jsem rozpaky nad zákazem Komunistického svazu mládeže a shoduji se s názorem olomouckého předsedy Mladých konzervativců. Podle našich platných zákonů je zákaz oprávněný, ale je absolutně zbytečný. Z mladých naivků se akorát mohou stát mladí radikálové…
O co vlastně ve filmu jde? Ukazuje v období před volbami – prostřednictvím některých vedoucích představitelů – aktivity Mladých konzervativců a Komunistického svazu mládeže. Zajímavé jsou především výpovědi jednotlivých mladých lidí. Někteří jsou sympatičtí méně, někteří více. Hodně to souvisí s tím, jak se umí na sebe podívat s nadhledem a s humorem. Nevidím nic špatného na tom, když se mladí lidé zajímají o politiku. Ani nevidím nic směšného na tom, když o některých věcech rozhodují na schůzi, kde se hlasuje. Čím dřív se člověk naučí, že rozhodující je názor většiny a že je to základní princip demokracie, tím lépe pro něho.
Film ale ukázal několik zajímavých věcí. Mladí komunisté nejsou pro mě nebezpeční, protože jejich argumenty jsou směšné a hodně zkreslené. Spíše se zamýšlím nad mladými konzervativci. Působilo to na mě trochu podivně – nefigurovala mezi nimi žádná dívka a trochu se stylizovali do role "kožených politiků". Děsím se představy, že "správný politik" musí být kožený, sterilní muž, který vystudoval nejlépe politologii nebo práva a snad ještě mezinárodní vztahy.
Ptala jsem se paní (vlastně slečny) režisérky an to, co si myslí o účasti mladých v politice. Její odpověď se shoduje s mým pohledem. Mladí lidé se mají o politiku zajímat, mají klidně i vstupovat do politických stran – je to dobrá škola života. Rozhodně ale nemohu podporovat do volených funkcí lidi bez životních zkušeností – ty totiž na žádné politologii nezískáte. A bez životních zkušeností je politik nepoužitelný – je ovlivnitelný, manipulovatelný. Jistě mohou existovat výjimky – ale jen ty, které potvrzují pravidlo!