Mí kolegové jsou většinou konzervativci a někteří mají i trochu levicové smýšlení – aniž si to pochopitelně přiznají. S legalizací drog bych moc neprorazila a obhajovat registrované partnerství (i když přijatý zákon je špatný) mě stálo docela dost sil. Někteří mí kolegové jsou i trochu maloměšťácky rasističtí – není to úplný rasismus, spíše strach z neznámého. Také se bojí přílišné emancipace žen – příliš razantní a feminizované ženy jsou podle nich odpudivé (uvažují tak i ženy). To je ale normální, s tím se musí počítat a nikoho za takové smýšlení neodsuzuji. Jsou to vpodstatě drobnosti. Důležitější je to, že se shodneme na nutnosti snižovat daně, snižovat byrokracii a neomezovat svobodu. Ale někdy je toho příliš…
Přemýšlím pořád o tom, jestli chci dělat politickou kariéru – v mém případě jsem uvažovala o poslaneckém mandátu. Pořád mě to láká, je to příležitost jak ovlivňovat věci. Jak zviditelnit a zpopularizovat některé postoje, některé přístupy k řešení problémů ve společnosti. Příležitost jak pomoci některým skupinám lidí, něco posunout dál. Snad nejsem moc domýšlivá, ale doufala jsem v to, že bych díky poslaneckému mandátu a svému zviditelnění mohla přilákat do politiky trochu jiný typ lidí, než se tam teď vyskytuje. Tyto mé motivace pořád trvají. Ale když jsem viděla dokument Cesta k moci, trochu jsem ochladla. Fakt chci být toho součástí? A peníze nejsou motivace, ty si dovedu vydělat jinak – naštěstí. Což se bohužel nedá říct o některých politicích.
Platí to, co jsem řekla v dokumentu. Na vrcholných místech kandidátek se opakují stále titíž lidé. Samí placení funkcionáři – poslanci, starostové, radní, funkcionáři stran – různí asistenti ap. A to jsou ti, kterým jde opravdu o peníze – nebo spíše o dobře placenou práci. Nedá se jim to ani moc zazlívat. Fakt je problémem se na 4 roky vzdát své práce. Většinou ztratíte kontakt s oborem a pak je těžké se vracet. Pak se jim nemůžeme divit, že se drží svých míst v politice zuby nehty. Je těžké ve 40 – 50 začínat novou kariéru. Samozřejmě, že to jde, ale je to těžké (teď mluvím z vlastní zkušenosti). A ty peníze v politice nejsou zas tak velké…
Jednoduše řečeno – kdybych teď měla získat mandát v poslanecké sněmovně, dlouho bych váhala, jestli o to stojím. Jestli mi to za to stojí. Pravděpodobně bych nedělala umírněnou politiku a je více než jisté, že bych měla problém za 4 roky svůj mandát ve vnitrostranických volbách obhájit. Určitě bych totiž neuplácela starosty dohazováním dotací ani bych se nesnažila zalíbit volitelům ODS nekonfliktní a nekontroverzní politikou. A co bych za ty 4 roky stihla prosadit? Moc asi ne – není to zas tak dlouhá doba. Výsledek – naštvala bych spoustu kolegů a nestihla bych si vytvořit podpůrnou skupinu. A o dobrou práci, kterou teď mám, bych určitě přišla. No, naštěstí to teď řešit nemusím.
Nevím, jestli jsou lidé ochotni o postavení politiků uvažovat i z tohoto hlediska. Někdy je potřeba i získat nějaký impuls zvenčí, který člověka donutí uvažovat méně pragmaticky. Proč se osobně obětovat, když o to lidé nestojí? Když lidé vlastně v politice chtějí ty "papaláše"? Je to bohužel tak – sice jim připadají v televizi často směšní (viz. dokument Cesta k moci), ale pak jim stejně dají preferenční hlasy. Takže proč se štvát, když o to vlastně není zájem? Proč trávit tolik času činností, která nikam nevede. A když jste dole a nemáte žádnou placenou funkci, média nezajímáte. A bez jejich pomoci se nikdy nahoru nedostanete. Jo, existuje jedna cesta. Mít bohatého sponzora a média si koupit. To funguje. Ale pak musíte být někomu vděční a vrátit mu to. Na to nemá každý žaludek. Nepřipadá vám to jako začarovaný kruh?
Udělala jsem si pro sebe jeden závěr. Problémy se mají řešit až nastanou. V politice pochopitelně zůstávám, ale nikdo mě nedonutí dělat pro mě nepřijatelné věci kvůli tomu, aby mě někdo někam zvolil. Jsem jaká jsem a měnit se nebudu. Nehodlám ani taktizovat kvůli zisku mandátu – na to se mám moc ráda:-)) Takže v nejbližších letech se pravděpodobně nebudu muset rozhodovat jestli práce nebo politika. Jestli k tomuto rozhodování ale dojde – bude to jasný signál. Něco se změnilo a pak má smysl se politikou zabývat naplno. Jestli se toho dožijeme, budu vás informovat:-)))