Reklama
 
Blog | Eva Hrindová

Členem politické strany – politikům navzdory:-)))

Doba je zlá. Politici se nějak nemůžou dohodnout a mě to nějak čím dál míň zajímá. Raději nechci vědět, jak argumentují - jen by mě to rozčílilo. Je to všechno nějaké trapné a předkládané argumenty pro mě naprosto nepřijatelné. Po kongresu ODS si připadám jak po výprasku... Kladu si otázku - proč jsem členkou politické strany? Má to smysl?

Jistěže má. Ale některé dny se motivace ztrácí v mlze. Může jeden člověk něco ovlivnit? Jeden jistě ne, ale více lidí nepochybně ano – a to ani nemusí o sobě vědět. A mají vůbec lidi ovlivňovat svět kolem sebe? Není lepší žít jen tak a přijímat věci tak jak jsou? Pro mě určitě ne. Když narazím na problém – a chci sobě nebo někomu druhému pomoci ho vyřešit – odmítám opakovaně řešit jen důsledky. Je přeci jednodušší udělat vše proto, aby problém vůbec nemusel vzniknout. Třeba – vadí mi, že lidé čím dál míň čtou – hlavně děti. Jistě mohu pracovat na tom, aby více četly moje děti a lidé kolem mě. To dělám, ale to nestačí. Taky bych mohla založit nějakou nadaci nebo občanské sdružení na podporu čtenářství, ale to problém také neřeší – tu se jen hasí vzniklé požáry. Ale změna systému školství by mohla věci ovlivnit zásadním způsobem, aby požáry nevznikaly… To se u nás dá udělat jen přes politickou stranu – proto v ní setrvávám. To je moje motivace – ovlivňovat věci tak, aby nevznikaly problémy. A na tom žádní špatní současní, minulí nebo budoucí politici nemohou vůbec nic změnit.  

Dnes to ale ještě více než kdy jindy vypadá, že pozice řadového člena je naprosto marginální a bez zásadního vlivu. Já se tak skutečně někdy cítím – když tak sleduju neuvěřitelné politické divadlo posledních dnů (všichni ti Dalíci a všechna ta pořád se měnící vyhlášení…). Musím si to třikrát denně nahlas opakovat: "Nepodléhat tomu, vydržet!" Já za to přece nejsem zodpovědná a nemusím se za ně stydět. Jen se mi tak nějak hůře hlásá to, co je podle mého cestou ven. Přijímat nové kvalitní členy, kultivovat ty stávající (především lepším informováním) a měnit tak politickou stranu zezdola. Vždyť ti "nenávidění" politici ovlivňují životy nás všech! Přece si nemůžeme sebrat možnost do toho mluvit! Jde to těžko, ale přece jen – jde to. Vím to, často nám k zásadní změně chybí jen pár hlasů…  Ale kde dnes nové členy brát, po tom co nám hoši nahoře předvádějí? Kdo by z  toho nebyl unavený… 

Naštěstí – úžasným fenoménem je internet. Když jsem začínala svůj život s politikou, nebylo tak jednoduché říkat své názory nahlas. Leckdo mohl ledacos překroutit! Dnes se vše dá dohledat na internetu. Lidé s podobnými názory se mohou lépe najít a i když je jich někdy méně, mohou mít větší vliv. A i já jsem díky internetu našla mnoho nových inspirací – myšlenek i lidí. Snad je to ten fenomén, který to ulehčí nejen mně, ale všem lidem, kteří se snaží (shora to možná vypadá jako zbytečné a mravenčí úsilí) ovlivňovat aspoň maličko život ve svém nejbližším okolí. Protože dnes se každý může dovědět, že není se svým malým bojem za lepší příští sám – a to moc pomáhá!  

Reklama