Reklama
 
Blog | Eva Hrindová

Václav Klaus – pokus o obranu

Jsem docela překvapená tím, jak jednotně se tady odsuzuje Václav Klaus. Ani to není seriózní kritika, je to až zesměšňování. Jistě - taky nepatřím k jeho "fans", ale to až fanatické odsouzení mě překvapuje. V jiných oblastech jsem se tady s takovou nenávistí ještě nesetkala. Proč tomu tak je? Proč jinak objektivně uvažující lidé jsou schopni vynášet soudy až tak fanaticky nenávistné - a svůj fanatismus si ani nejsou ochotni přiznat? Nejsem politolog a nemám ani čas na podrobnou studii - takže jak se dívám na Václava Klause já?

Rozhodně to není moje modla:-)) Ale znám spoustu lidí, kteří Václava Klause uznávají jako jediného svého politického guru. Faktem je i to, že se Václav Klaus rád takovými lidmi obklopuje. Což považuji za jeho velké mínus. Je mi to velmi nepříjemné a kroutím se jako had, když na nějaké schůzi někdo vystoupí s fanaticky podpůrným komentářem na podporu Václava Klause. Stejně tak jsou mi ale nepříjemné i příspěvky fanaticky Václava Klause odsuzující – a že se jich teď na blogu Respektu ale vyrojilo:-)))

Ale zpátky k meritu věci – jak tedy vnímám V.K. já? Nejprve jeho plusy.

1. Rozhodně je to velmi vzdělaný člověk, který jako jeden z mála politiků na sobě pracuje – čte, hodně píše a vždy se pokouší přijít s nějakým neotřelým pohledem na věc. To je mi velmi sympatické. Vím, že to není tak jednoduché, jak to vypadá. Praktická politika je velmi náročná na čas a je problémem se zastavit a vstřebávat nové myšlenky, analyzovat je a používat je na hledání nových řešení. Chce to velkou vůli.

Reklama

2. Ačkoliv V.K. vůbec nevypadá jako "lidový" politik, dokáže oslovit i nevzdělané a "obyčejné" lidi. Obzvláště to prokázal v 90. letech, kdy dokázal drtivě zvítězit v Moravskoslezském kraji. Od té doby to nedokázal žádný politik. Oni totiž neumí být v dobrém slova smyslu lidoví. Pořád z nich vyčuhuje nadřazenost, elitářství a snobismus. V.K. uměl být opravdu lidovým politikem – nehrál to, proto mu lidé věřili. Přitom se nesnižoval k trapným gestům a nezakrýval své vzdělání a vědomosti. Měli by si z toho všichni dnes vzít příklad. Kdyby dokázali být tak přesvědčiví – jako V.K. v 90. letech – neměli by problém vítězit opravdu drtivě ve volbách.

3. V.K. má největší zásluhy na tom, že fungujeme v standardní demokracii. On dokázal přetransformovat rozplizlé občanské fórum na občanskou politickou stranu. Tu zakládal tak dobře, že je to jedna z mála z nově vzniklých politických stran, která dokázala přežít svého zakladatele. Za to si ho cením nejvíce! I v ODS vždy ctil zásady demokracie a tajných voleb a to je velmi, velmi důležité:-)) A v našich politických stranách ne vždy obvyklé! Je to zásluha, kterou si málokdo uvědomuje a málo se o ní mluví!

4. V.K. dokázal prosadit velkou transformaci v období, kdy byli všichni nakloněni jakémusi "socialismu s lidskou tváří". Dnes se lehce kritizuje za různé věci, které se nepochybně nepovedly. I kupónová privatizace mohla být provedena lépe. Ale proboha – nezapomínejme na jedno heslo – PO BITVĚ JE KAŽDÝ GENERÁL!!!!

A teď ty mínusy. Nebojte, nezapomněla jsem na ně:-)))

1. V.K. je nepochybně velmi ješitný člověk. Jen podotýkám, že politik musí být ješitný – jinak se nikdy neprosadí. Ješitnost se dá omezit tím, že se obklopíte lidmi, kteří vás trochu sráží na zem. A to se obávám, že V.K. trochu zanedbává. Takových lidí je kolem něho čím dál méně. Hodně se to projevovalo v jeho posledních letech v čele ODS. Mohu posoudit, zažila jsem to. Poslední předvolební kampaně ODS, o kterých rozhodoval V.K. nebyly nic moc (telefonáty občanům – například…).

2. V.K. je nepochybně velmi arogantní vůči lidem, kteří s ním nesouhlasí. Někdy je to na místě – je-li nesouhlas zapříčiněn nevzdělaností a neznalostí. Někdy je ale nesouhlas prostě proto, že máme různé vidění světa a různé priority. Pak není arogance při diskusi na místě. I když musím uznat, že v roli prezidenta V.K. svou agresivní argumentaci hodně zmírnil.

3. V.K. má zvláštní vztah k ženám. Má úžasnou manželku, ale je evidentní, že potřebuje mít kolem sebe roj "dívenek" obdivovatelek. Svým způsobem to chápu – jistě ho taková dívenka bezvýhradně a nekriticky obdivuje. Takový nevyrovnaný vztah (a prosím nemusí být zrovna milenecký, může být i pracovní) jistě lichotí oběma stranám. O něčem to ale vypovídá – asi zase o té ješitnosti. A také o hluboké až zastydlé konzervativnosti – muž vůdce, žena pečovatelka a obdivovatelka. Jistě takový V.K. nebyl vždy, jinak by si nevzal Lívii:-))) Teď je mi tímto – možná trochu šovinistickým – postojem velmi nesympatický…  

4. V.K. má některé názory, které jsou mi nesympatické – za to ho ale nemůžu soudit, protože různí lidé mají různé názory:-))) Vzpomenu jen jeden. Nelíbilo se mi, když nepodepsal zákon o registrovaném partnerství. Má na to nárok a ten zákon byl a je špatný – v tom s ním souhlasím. Ale jeho argumentace vyzněla možná jinak než zamýšlel. Jakoby gayové a lesbičky neměli na tento zákon nárok. Rozhodně mají, ale zasloužili by si lepší zákon!

5. V.K. neumí dobře vycházet s novináři a to poškozuje i jeho politiku, která není vždy úplně špatná. Důsledkem jeho přehlížení a arogance jsou i nenávistné články na blogu Respektu.

Snad jsem dala dohromady ty nejdůležitější argumenty a věřím, že mě nikdo nemůže považovat za slepou a fanatickou obdivovatelku stávajícího prezidenta. Ráda bych ale, aby jsme i při posuzování politiků zachovávali slušnost a snažili se být aspoň trochu objektivní. Nesnáším spoustu politiků, některé možná i trošičku nenávidím (i když za to mi stojí málokterý), ale snažím se o nich psát slušně a bez emocí. Tak nějak se mi zdá, že politiky opovrhujeme (jako by někdy ani neměli nárok na obyčejnou lidskou slabost) a na druhou stranu od nich očekáváme nadlidské výkony a považujeme je tím pádem za neobyčejné osoby. Když udělají chybu, úplně nás to rozhodí. Ale jsou to pořád jen lidi, plní chyb a pochybností. Tak je posuzujme objektivně. A nemusíme je hned nenávidět – je to příliš mnoho energie, kterou si nezaslouží. Možná je stačí nevolit:-)))