Absolutně nechápu to šílenství českých televizí. Něco se jim docela dobře povede (nějaká reality šou nebo docela svižný seriál) a tak nám to cpou do chřtánu horem dolem. Jak jinak si vysvětlit ty seriálové orgie. Kde jsou ty časy, kdy se v týdnu na všech televizích (!!!) vysílaly tak 2 – 3 seriály. Teď je jich tolik, že se v tom člověk přestává orientovat a v podstatě je každý o trošičku náročnější divák (nebo stačí jen občasný) vyháněn od televize v době prime timeů. Nicméně jsem se rozhodla vzít na milost aspoň Českou televizi – předpokládajíc určitou úroveň – a začala jsem sledovat seriál Hraběnky. Ovšem poté, co si jedna z hlavních hrdinek (nenápadná vesnická diva, která dojí krávy nebo pracuje ve slepičárně) nechala udělat plastiku prsou, už budu sledovat tento seriál jen ze studijních důvodů. Jsem z vesnice a větší blbost než zmiňovanou plastiku si autoři nemohli vymyslet. To je tak absurdní a vycucané z prstu, až je to směšné. Vždycky jsem si myslela, že v ČT aspoň ctí řemeslo. A za řemeslo považuji i dobré zvládnutí prostředí a situací. Cokoliv neuvěřitelného a vycházejícího z neznalosti prostředí pak ruší vnímání příběhu. Zlatý Dietl! Z jakési nudy nebo nedostatku energie k smysluplnější zábavě jsem také zhlédla nějaký pořad, který byl složen ze třech povídek a v hlavní roli hrál Miroslav Donutil. Bylo to o nějakém psu a hubnutí, taky o nějakých horolezcích a sázce. No tak tedy to byl pro mě šok. To je ten vychytaný program, kterým se ČT pyšní? Vždyť to byla absolutní šmíra. Hloupé příběhy téměř bez pointy, přehrávání, vše jakoby narychlo spíchlé. A nejlepší byly ty "vlídné" kecy od pana umělce mezi jednotlivými povídkami. Nechce se mi ani věřit, že toto podporuji svým pravidelným koncesionářským poplatkem. Aby ale nedošlo k omylu – ať klidně dělá ČT zábavu, seriály, silvestry, ap – ale na úrovni.
A tak mi zůstal jen jeden program, který s oblibou sleduji. Znáte to, když dva dělají totéž, není to totéž. Mám totiž na mysli slovenskou Superstar. Manžel se synem mě sice považují za infantilního blázna, ale já si nemůžu pomoci. Líbí se mi, jak tu šou slovenský tým umí zabalit. Jaké zajímavé zpěváky umí vybrat, jaké mají dobré porotce, kteří mluví ostře a k věci, jak umí jejich moderátoři vpašovat do frenetické a vyhrocené atmosféry trochu sarkasmu a nadhledu. Hlavně díky jim se z tohoto pořadu vyklubala docela – aspoň pro mě – zajímavá a vtipná zábava. Ve slovenském podání je Superstar moderní, svižný a napínavý program. A zdá se, že jediný, který jsem ochotná pravidelně sledovat, protože mě tam nic neruší. Je to prostě o emocích, zábavě a soutěžení. Nic víc a nic míň. A pravidla tohoto žánru umí na Slovensku docela dobře naplnit, asi je to baví:-)). Nedělají z toho nic jiného, než to skutečně je. Což se třeba nedá říct o programech na ČT. Většinou z toho všichni zúčastnění chtějí udělat něco víc – pokud možno "umění". A to jsou pak ty průšvihy… Tak mě napadá – možná by stálo za to, kdyby ty programy připravovali lidi, kteří by se na ně pak taky chtěli dívat. Někdy mám pocit, že něco vzniká jen pro peníze nebo pro čárku. A možná by taky stálo za to, kdyby šanci dostali mladí a neokoukaní – nebo spíš "nezasloužilí". Naposledy mě v českých televizích zaujal jediný program – seriál Redakce. U toho mě nic nerušilo, nebylo to trapné. A pak taky Horákovi – to bylo dokonce i vtipné. Ale kde je teď těmto programům konec, to nevím. Asi tyto programy dopadly jako svého času Komediograf – prostě byli nějak z těch televizí odsunuti jako příliš velká konkurence. Protože jinak si to vysvětlit nedokážu. Škoda!