Čekala jsem, že to nebude žádná sláva, ale byla jsem i přes nízké očekávání překvapená. Nejsem odborníkem a tak mě zajímalo, co v které evropské zemi považují za kvalitní a reprezentativní hudbu. Šokovalo mě, kolik hudebních doprovodů obsahovalo sladký zvuk syntezátoru, který je často nedílnou součástí aranží barových kapel. Byla jsem překvapená, kolik děsivého patosu bylo obsaženo v mnoha vystoupeních – rádoby pompézní hudba (hlavně ty syntezátory…), srdcervoucí vážný přednes, monstrózní kostýmy, vějící větry, hořící ohně, sveřepí tanečníci. A to jsem ani nerozuměla slovům! Občas jsem něco zaslechla – něco jako balkánská duše… To se pak ani nedivím těm nacionalistickým sporům, když ty země tak prožívají jednu "pitomou" písničkovou soutěž.
Když jsem to protrpěla a prosmála až do konce, začala jsem tipovat, co by asi mohlo projít. Mám docela velkou úspěšnost, vyzkoušela jsem si to na Superstar. Lidi většinou podpoří kvalitu, ale musí v tom být srdce. Chladní profesionálové je nebaví. Takže hned jsem škrtla zástupkyni Holandska a Norska. Ty dámy zpívaly docela dobře a jejich vystoupení mělo standardní profesionální parametry. A trefila jsem se, neprošly. Vyškrtla jsem zástupce Albánie – ten byl fakt hodně "divnej" – jakoby vystoupil z nějaké komunistické rezervace (trochu mi připomínal Pavla Lišku). Taky neprošel. Vyškrtla jsem DJ Boba, protože zpíval falešně a jeho vystoupení bylo takové nějaké upatlané – i když to byla bezpochyby největší hvězda večera. Neprošel. Pak jsem měla nějaké favority – Maďarku, ta taky prošla – bodejť ne, bylo to asi nejprofesionálnější vystoupení a mělo to šťávu. Pak Gruzínku, byla moc hezká a paradoxně mi to připadlo jako nejmodernější vystoupení – ne tancem a oblečením, ale hudbou a zpěvem. Prošla. Líbil se mi Rakušan – bylo to soudobé – na rozdíl od některých pompézních miniestrád. Ten k mému údivu neprošel. A pak už se mi nic nelíbilo… Vlastně ano, líbili se mi ti Izraelci, to byla fakt sranda a byla to jediná kapela, na kterou bych šla na koncert. A samozřejmě Kabáti – nebyli vůbec špatní, ale působili jako totální mimoidi – žádné kostýmy, žádní tanečníci, žádné strnulé výrazy dojetí na tváři, žádná připravená choreografie – dokonce ani jeden flitr, ani kousek zlata na kostýmu!!!!
Nejhorší překvapení pro mě bylo to, že postoupili ti, kteří mi přišli nejhorší. Už si nepamatuji zemi – snad Srbsko. Vyslali do soutěže operní zpěvačku. Její píseň byla vskutku monstrózní a fakt mi bylo u televize za ni trapně. Byl to koncentrát patosu a velikášství. K mé hrůze prošla! Fakt mě to vyděsilo. A ten smích, který provázel některá vystoupení a bavila jsem se jako u nějaké dobré parodie, mi docela začal tuhnout na rtech.
Vím, že z toho hlasování se nedají vyvozovat nějaké těžké závěry, ale přece. Opravdu je Evropa zemí lidí bez nadhledu a humoru? Opravdu stačí procítěný výraz, zářivý kostým a patetický projev? Většina vystoupení byla tak nějak vážná a umanutá. Jakoby i zábava byla těžká práce. Tak málo radosti a humoru a skoro žádný nadhled. A neumětelství vydávané za něco zářivě nádherného a profesionálního. A když tam někdo tu lehkost trochu měl, tak neprošel… Vím, že většina intelektuálů a politologů a dalších podobných ptáčků soutěž nesledovala, ale příště by možná měli. Možná by se mohli o Evropě dozvědět docela zajímavé věci:-)))